Ten Years After

Britská čtveřice Ten Years After vznikla v květnu 1967, když se k bluesovému triu Bluesyard (Blues Yard) hrajícím ve složení, kytarista, zpěvák Alvin Lee (vl. jménem Graham Barnes, nar. 19. 12. 1944, Nottingham), baskytarista Leo Lyons (nar. 30. 11. 1943, Standbridge) a bubeník Rick Lee (nar. 20. 10. 1945, Gannock), přidal hráč na klávesové nástroje Chick Churchill (nar. 2. 1. 1946, Mold). Budoucí čelní představitelé bílého blues měli své kořeny v Nottinghamu, kde Leo Lyons a Alvin Lee spolu působili od roku 1961 v místní skupině Mansfields. V roce 1962 si změnili název na Jaycats a pokusili se zcela neúspěšně prosadit nejprve v Londýně a rok nato v proslulém hamburském Star Clubu. V srpnu 1965 se po svém návratu do Británie překřtili na Jaybirds a na podzim přibrali bubeníka jménem Rick Lee, který však kromě stejného příjmení neměl nic společného s kytaristou Alvinem. Trojce se poprvé podařilo na sebe obrátit pozornost v roce 1966 vystoupením v proslulém londýnském rockovém klubu Marquee, po němž Alvin, Leo a Rick přijali název Bluesyard. Krátce poté co trojka zazářila před dvacetitisícovým davem na jazzovém a bluesovém festivalu ve Windsoru, přidal se k ní čtvrtý do party, klávesista Chick Churchill.Skupina Ten Years After měla obrovské štěstí v tom, že její členové ještě před oficiálním vznikem kapely zaujali manažera Chrise Wrighta z agentury Chrysalis, což mělo rozhodující vliv na získání nahrávací smlouvy na tři alba u firmy Decca i bez tehdy požadovaných singlových úspěchů.

Eponymní deska "Ten Years After", jež vyšla koncem října 1967, se dostala do rukou šikovného amerického promotéra Billa Grahama, který zajišťoval program pro síť hal Filmore, jež byly "kulturními centry" hnutí hippies. Ten Years After vycestovali za "velkou louži" v roce 1968 a v průběhu dalších sedmi let se s neuvěřitelným počtem 28 šňůr stali nejčastěji hostující britskou skupinou ve Spojených státech, kde si Alvin Lee postupem času vypracoval pozici "nejrychlejšího rockového kytaristy světa".

První zámořské úspěchy se dostavily v roce 1969 po jejich vystoupení na srpnovém legendárním mega-festivalu Woodstock. Jejich dnes již klasická skladba "I'm Going Home" o touze vrátit se domů za milou a krásnou ženskou se později stala neoficiální znělkou Ten Years After a také jakousi hymnou amerických vojáků bojujících ve Vietnamu. Anglická čtveřice se v závěru této skladby schválně dopustila částečného tématického kotrmelce, což později zopakovala i u několika dalších písní. Ten Years After ve svých textech často záměrně používali dialekt nevzdělaných černochů, hudebně byla jejich převážně bluesová tvorba ozvláštněna i vlivem jazzu, boogie či hardrocku.

Největší popularitě se těšilo páté album "Cricklewood Green", jež dostalo název podle londýnského předměstí. Deska vyšla v dubnu 1970 a ve svých drážkách skrývala hit "Love Like a Man" (# 10 GB; 1970).

Koncem roku 1971 Ten Years After potvrdili svoji dobrou pověst elpíčkem "A Space in Time", jež se vyznačovalo využitím elektronických efektů a větším posunem k snovým melodiím. Za toto LP-čko s hitem "I'd Love to Change the World" (# 40 USA; 1971) kapela v Americe získala platinu za milion prodaných výlisků.

Od roku 1973 to se skupinou Ten Years After začalo jít z kopce. Muzikanti několikrát vyhlásili svůj rozchod, ale pak se zase opět dali dohromady, na plánované turné místo regulérních členů kapely vyjel třeba jen kytarista Alvin Lee s několika "náhradníky" a podobně.Od poloviny sedmdesátých let se již muzice naplno věnoval jen jediný workoholik Alvin Lee, který tou dobou vystupoval se souborem Alvin Lee and Co, v triu Ten Years Later, či sestavou The Alvin Lee Band.

Ten Years After uskutečnili v roce 1988 svůj jevištní comeback a objevili se na čtyřech pódiích německých festivalů. Rok nato zrealizovali americké turné včetně nového studiového alba "About Time" natočeném prakticky po patnáctileté pauze.

V březnu 1991 Ten Years After poprvé vystoupili na české půdě.Na jaře 2002 se Chick Churchill, Leo Lyons a Rick Lee dohodli, že opět obnoví koncertní činnost Ten Years After. Alvin Lee, který jim se svým sólovým bandem v posledních letech zablokoval možnost společného koncertování se k tomuto návrhu opět postavil negativně a tak trojici nezbylo nic jiného, než na jeho místo přijmout talentovaného 25-letého britského kytaristu a zpěváka jménem Joe Goosh.

Během evropského turné tato, z jedné čtvrtiny inovovaná sestava, vystoupila 20. a 21. prosince 2002 v pražském klubu Vagón. Dosud naposledy se Ten Years After u nás předvedli 28. listopadu 2004 v Lucerna Music Baru. 11. prosince 2005 to legenda z amerického Woodstocku rozbalila v KD v Uherském Brodě.

Band members
Alvin Lee – guitar, vocals, harp; born Graham Barnes,19 December 1944, Nottingham, Nottinghamshire.
Leo Lyons – bass; born David William Lyons, 30 November 1943, Mansfield, Nottinghamshire.
Chick Churchill – keyboards; born Michael George Churchill, 2 January 1946, Mold, Flintshire, North Wales.
Ric Lee – drums; born Richard Lee, 20 October 1945, Cannock, Staffordshire.
Joe Gooch – guitar, vocals; born 3 May 1977, Highbury, London. (Joined in 2003)

Studio and live albums :
Ten Years After
1967
Undead
1968
Stonedhenge
1969
Ssssh
1969
Cricklewood Green
1970
Watt
1970
A Space In Time
1971
Alvin Lee And Company
1972
Rock & Roll Music To The World
1972
Recorded Live (double album)
1973
Positive Vibrations
1974
About Time
1989
Live At The Fillmore East 1970 (double live album)
2001
Now
2004
Roadworks (double live album)
2005

Compilations :
Double Deluxe (1970)
Ten Years After (1971)
Classic Performances (1976)
Goin' Home (1977)
Greatest Hits (1977)
Profile (1979)
Ten Years After (1980)
Timewarps (1983)
The Collection (1985)
At Their Peak (1987)
Universal Music Co.(Classic Rock Gold – 2 disc) (1987)
Portfolio (1988)
The Collection (1991)
Essential (1991)
Pure Blues (1995)
I'm Going Home (1996)
Premium Gold Collection (1998)
The Best of (2000)
Very Best Ten Years After Album Ever (2001)
Ten Years After Anthology (2002)