Creed

CREED

Křesťanský recept jak dobýt Ameriku

Za šest týdnů od vydání třetího alba Weathered skupina CREED "neslezla" z prvního místa amerického žebříčku, což představovalo prodej přes 3,5 milionu desek. Celkem je mezi Američany třicet milionů nosičů s jejich třemi alby. Zatím nejúspěšnější - Human Clay už v roce 2001 překonalo hranici Démantové desky (10 mil.). Je to snadné. Založíte rockovou kapelu, vydáte tři velmi podobné dlouhohrající desky během pěti let a mezi jejich natočením se nezastavíte a neúnavně křižujete Spojené státy. Baskytaristu, který nevhodně plácá v rozhlase, vyhodíte. Když přijdou první větší soukromé komplikace a rozpory v kapele, můžete to klidně zabalit, protože už stejně "máte vyděláno". Přesně tak lze stručně popsat dosavadní kariéru Creed, počátkem tisíciletí považovaných za "americký rockový band číslo 1". Jako u většiny zámořských hvězd první velikosti (jmenujme třeba Dave Matthews Band a Live) byl přitom ohlas v Evropě téměř zanedbatelný. Většina publicistů se nestihla ani dohodnout, zda to co Creed hráli mají nazývat post-grunge nebo hard rock. Zdravé jádro - ve třechZpěvák Scott Stapp to má jednoduché. Mohl by zpívat cokoli, třeba telefonní seznam nebo jízdní řád a zaujal by. I největší kritici uznávají kouzlo jeho tvárného a proměnlivého barytonu. Jeho texty (částečně se podílí také kytarista a zpěvák naopak pomáhá s hudbou) jsou často jízlivě komentovány a většinou právem. Ale nejvíc mu je vyčítána stylizace do role rockového Boha á la Jim Morrison. Nepostradatelné kožené džínsy opomene připomenout málokdo. Od útlého dětství (narodil se jako Anthony Scott Flippen 8.8.1973 v Orlandu na Floridě) zpíval ve sborech. Ovlivnili jej nejvíc U2, Led Zeppelin a The Doors. Má rád Faith No More, Tool a King X. Kytarista Mark Tremonti (Mark Thomas Tremonti 18.4.1974) pochází Detroitu, stát Michigan, ale většinu života strávil na Floridě - právě v Orlandu. Ještě mu nebylo deset a začal se učit na první kytaru. Přiznává vliv Black Flag, Bad Brains, Slayer, Metalliky, Celtic Frost, Anthrax, Soundgarden, System Of Down… To bubeník Scott Phillips (Thomas Scott Phillips, 22.2.1973, Valdosta, Georgia) se paliček poprvé chopil až někdy v sedmnácti. Líbili se mu Rush, Led Zeppelin, Pink Floyd, Living Colour, Soundgarden a Tool, takže to podle rodičů nemohlo dobře dopadnout. Budoucí baskytarista a bubeník se museli potkat. Brian Marshall. (24.4.1973, Jackson, Mississippi) také obdivoval Rush, Led Zeppelin (a Faith No More). Když se všichni čtyři dali dohromady, zdálo se, že partu kámošů, nemůže nic rozdělit. Vydrželi skromné začátky. Kamarádství přežilo i vydřený, přesto poměrně rychlý obrovský úspěch. Spolehlivý muzikant Marshall však počátkem srpna 2000 odešel (přesněji byl vyhozen). Oficiálním důvodem byly osobní i pracovní diference. Příčina byla nejspíš úplně jiná. Stapp trval na vyloučení kvůli jeho prohlášení o dva měsíce dřív během rozhovoru pro rádio v Seattlu. Moderátor Marshalla tlačil k vyjádření na časté téma srovnávání Creed s Pearl Jam. Ten to nějak nevydýchal. Řekl, že bývali jeho oblíbenou skupinou za studií, ale nechápe jejich současné směřování. Proto trvale klesá prodej jejich desek. Eddie Vedder by mohl být rád, kdyby psal jako zpěvák Creed. Scott Stapp se na internetové stránce okamžitě omluvil. V prohlášení se od spoluhráčova vyjádření ostře distancoval. Zdůraznil, že se nejedná o názor celé skupiny, která by se jednou ráda významu Pearl Jam přiblížila. Zde nespíš začaly ty rozdíly, které vedly k Marshallově odchodu. Při prvním poslechu Creed většinu napadá otázka - nejsou to trošku jednodušší Pearl Jam? Bližší zkoumání (delší poslech a případné porovnání) vás přesvědčí, že podobnost je velmi vzdálená. Za příbuzný hlas nikdo nemůže (pokud není úmyslnou imitací, z čehož Stappa nepodezírám). Na razantní kytary nemá patent nikdo. Na probíhajícím turné Marshalla zastoupil zpěvák a baskytarista Brett Hesla z Virgos. Do budoucna chtěli Creed zůstat ve třech. Na koncertech jsou baskytaristé, stejně jako hráči na klávesy pouze hosty. Při natáčení nejnovějšího alba si dokonce poradili sami. Baskytaru chtěli natočit všichni tři, ale logicky byl nejvhodnějším Tremonti. Navíc byl nejrychlejší, prostě šel do studia a basové party nahrál. Útěk z domova Je celkem běžným začátkem kariéry u mnoha pozdějších slavných rockerů. O to víc se pak v poděkování na obale rozplývají díky rodičům. Potkalo to i Stappa. Vyrůstal v silně nábožensky založené rodině. Otec pastor jej vychovával velmi přísně. Kytara, obzvlášť elektrická byla nástrojem ďáblovým. Jedinou povolenou hudební zkušeností se nadlouho stal zpěv církevních písní. Na škole v Orlandu se seznámil s Tremontim. Než mohli jejich společné hudební plány pokročit, Stappovi se stěhovali do Tennessee. Tam se sice potají zamiloval do U2 a jejich alba The Joshua Tree, následně objevil The Doors, ale ještě chvíli mu trvalo než se rozhodl opustit studia práv na tamní křesťanské škole i domov. Zamířil do Tallahassee na Floridě. Také dávný přítel Tremonti už skončil studia v Jižní Karolíně a přišel na Floridu, aby zde studovat finance. V létě 1995 se dvojice definitivně rozhodla, že jejich budoucnost je na poli hudby. Přibrali Phillipse a Marshalla, nazvali se Naked Toddler. Vedle přejatých skladeb (oblíbené bylo třeba v Americe nejpopulárnější píseň Radiohead Creep) brzy zkoušeli vlastní. Hráli, kde se dalo, v lepším případě za pětistovku týdně večer co večer v nějakém klubu. Marshall navrhl název Creed a ten už zůstal. Hledali možnost natáčení. Získali kontakt na majitele lokálního studia Johna Kurzwega. Za úspory ve výši 6.000 dolarů u něj natočili celé album My Own Prison. Aby mohli CD v dubnu 1997 vydat, založili si vlastní firmu Blue Collar Records. Už měli manažera, stal se jím ten, kdo je seznámil s Kurzwegem, místní promotér Jeff Hanson. Díky jeho kontaktům skladby z CD hrálo hojně místní rádio v Tallahassee. Pět tisíc výlisků díky tomu zmizelo během dvou měsíců. Při stále delších výjezdech se jejich jméno stalo celkem známým. Kontakty prostřednictvím telefonu a internetu sháněli hlavně Hanson a Stapp, který prý tehdy téměř nespal. Ozvaly první velké firmy s nabídkou smlouvy. Ty však chtěly LP znovu vydat až za rok. Proto se Creed stali první akvizicí začínajícího labelu Wind-up. My Own Prison znovu přemíchané producentem Ronem Saint-Germainem (Tool) bylo na pultech v červnu 1997. "Když bylo My Own Prison dokončeno, věděl jsem, že máme talent, můžeme uzavřít smlouvu," vzpomíná zpěvák. "Uvědomil jsem si, že máme písně dost dobré, aby zněly v rádiích, ale nečekal jsem, že osloví tolik lidí. Vzpomínám si, že Mark byl mnohem optimističtější. Když jsme šli poprvé jednat s Wind-up, řekl, že bude velmi rozčarován, jestli album nebude trojnásobně platinové." Navíc se firma staralo o to, aby desky byly všude. Rádia, v místech, kam přijeli koncertovat, je hrála a desky byly v obchodech. Během roku se podařila neuvěřitelná věc - Creed měli hned čtyři singly (My Own Prison, Torn, What’s This Life For a One) na 1. místě žebříčku Rockových rádií po křídly Billboardu. To se ještě nikomu nepovedlo, navíc, aniž by vložil "balík" do reklamy. Vzápětí se stali Rockovými umělci při udílení Cen Billboardu za rok 1998. Stapp nepolevil a mezi již tehdy častými koncerty (už měli za sebou celostátní turné) se neustále věnoval propagaci kapely a získávání kontaktů. S tím, že na prvním festivalu nehráli The Doors, přizvali na své vystoupení při Woodstocku 1999 jejich kytaristu Robbyho Kriegera. Zahráli s ním přesvědčivé verze Roadhouse Blues a Riders On The Storm. Krieger pak ještě zůstal, aby doprovodil na jejich What’s This Life For. Obecenstvo bylo nadšeno a zpívalo s sebou. Ve stejné sestavě (doplněné o hráče na klávesy) pak ostřejší verzi Raiders… natočili pro zdařilou poctu Doors - The Stoned Immaculate - The Music Of The Doors (2000). Technicky nedokonalé, ale přesvědčivé album My Own Prison vyšlo ještě potřetí na podzim 1999 v Evropě u příležitosti prosincového turné s jedenácti zastávkami. S přidanou skladbou Bound & Tied ze soundtracku k filmu Dead Man On Campus. Pro jiný, žánrově podobný The Faculty natočili I’m Eighteen Alice Coopera. Také evropská podoba dvojky obsahuje bonus - skladbu Young Grown Old, ta vyšla v Americe jen na singlu. Během cest byla složena většina skladeb pro druhé album a mnohé se ihned hráli živě. Společně s producentem Kurzwegem vybudovali vlastní nové studio, kde bylo profesionálnější a přesvědčivější Human Clay natočeno. Jak jsou na tom s vírou? Jsou křesťanskou kapelou? To byly časté otázky. A Stapp odpovídal záporně, že ne v tom smyslu a dodával: "Mohu říci, že všichni věříme v Boha, ale lišíme se v metodách, jak se mu přiblížit. Stále se učíme a dospíváme a jen Bůh může odpovědět na tuto otázku, protože, můžeme říci, že být křesťanem je jediný způsob, jak se dostat do nebe?" Pro jistotu při poděkováních na deskách je na prvním místě vždy Bůh. Co si budeme povídat, když se někdo jmenuje Creed ( Krédo neboli víra) jeho nejúspěšnější deska Human Clay (člověka přeci Bůh uhnětl z hlíny) už to řekl i tak. V textech nejsou delší citáty, spíš slovní spojení, která najdete v Bibli. Zkuste si poslechnout třeba chytlavé Weathered. Místy však Stapp své myšlenky dokáže formulovat velmi přesvědčivě a originálně. To však bývá méně časté. Jindy texty působí jako mozaika sloganů pochytaných u jiných interpretů. Ošlehaní větrem Ve "zhudebnění vlastních básní" tedy kouzlo Creed není. Působí jednoduchá, dostatečně tvrdá hudba ve spojení s podmanivým hlasem. Skladby si jsou podobné svou výstavbou. Typický je pomalejší začátek, pak se do toho všichni včetně zpěváka "opřou". Nadále střídají tempo, kytara i zpěv jsou zdvojovány (ve studiu občas, na koncertech pravidelně, pomáhá se zpěvem také Tremonti). Jako vzácným kořením producent Kurzweg šetří přidanými klávesami. Varhany znějí ve větší míře hlavně ve dvou důležitých titulech debutu - In America a What’s This Life For. "Slova, která píšu, píšu pro sebe. Jejich idea je spojuje s lidmi, kteří také hledají světlo na konci tunelu a to je potěšující. Kapela projela většinu této země za pár posledních let a je smutné, když cítíte napětí a hněv mezi těmi dětmi. Jestli jediná z našich písní pomůže prolomit nebo ulehčit něco z toho napětí, bude to pro nás velká odměna." Creed hlavně zúročili své nekonečné ježdění. S výší vstupného to nepřeháněli, v ročních žebříčcích byly jejich výnosy až někde ve druhé desítce. Vědí, že se jim to vrátí jinde - prodejem desek. Zatím nejdelší, více než roční téměř nepřetržité koncertování přidrželo druhé album rok a čtvrt nepřetržitě (až na pár týdnů) v první desítce americké hitparády. V 1. ročníku diváckých Cen americké hudební televize VH 1 (prosinec 2000) Creed proměnili čtyři z devíti nominací. Stali se mimo jiné Skupinou roku a titul Skladba roku získalo Higher. O úspěchu Weathered jsem se už zmiňoval. Vzniklo velmi rychle Skladby napsali Stapp a Tremonti za necelé tři týdny, natáčení zabralo ještě méně. Také tentokrát produkoval Kurzweg. Nakonec ani neměli tolik času, když chtěli dodržet dlouho dopředu oznámené datum vydání 20.listopadu 2001. Také název Weathered byl znám přes půl roku. Aby stihli, zrušili výjimečně každoroční Creedfest - setkání s fanoušky (kde si můžete zahrát ping pong se zpěvákem nebo fotbal s kytaristou). Navíc v poslední chvíli kvůli špatné zvukové kvalitě nechali stáhnout první várku alba (bratru pět miliónů, protože mělo špatnou zvukovou kvalitu). Firma bez odmlouvání vyhověla. První singl My Sacrifice byl přijat vstřícně. Recenze alba byly docela opatrné, ale shodly se na tom, že se Creed zatím dostali nejdál. 16.ledna 2002 začala v Atlantě další nekonečná americká šňůra. Epilog (Prozatimní)Během ní se to začalo kazit. Zpěvák měl v dubnu 2002 autonehodu, turné bylo zrušeno a opět se zpožděním odstartováno. Scott Stapp se rozvedl poté, co mu manželka v hádce předhodila, že měla během turné nějaké náhradníky. V závěru šňůry měl navíc problémy s hlasem. Jako kapela rok 2003 víceméně vypustili, Weathered bylo šestkrát platinové. Tremonti a Stapp ohlásili sólová alba. Celá kapela údajně chystala k vydání blíže neupřesněný komplet obsahující nejslavnější i nevydané skladby, novinky a koncertní záznam na DVD. V červnu 2004 Tremonti a Phillips oznámili konec skupiny kvůli rozporům se Stappem. Firma nezaváhala a vyrukovala s kolekcí největších hitů, které se brzy prodalo přes milion kusů.Kytarista svůj připravovaný materiál realizoval pod hlavičkou nového souboru Alter Bridge v srpnu 2004 na albu One Day Remains. Alter Bridge s ním tvoří bubeník Creed Scott Phillips, původní baskytarista Brian Marshall a zpěvák Myles Kennedy (dříve v Mayfield Four). Scott Stapp kontroval v listopadu 2005 po několika nedotažených projektech prvním oficiálním sólovým albem The Great Divide. Vedlo si o něco lépe než debut Alter Bridge, ale ve srovnání s Creed zůstali obojí hodně pozadu. Podle mne tedy není vyloučeno, že nepřekonatelné rozpory časem pominou a bude-li zájem, dojde k obnovení Creed.

Albums :

______

Album information
My Own Prison
Released: August 26, 1997
Label: Wind-Up Records
Chart Positions:#22 (Billboard 200)#1 (Heatseekers)
RIAA Certification: 6× Platinum
Singles:1. "My Own Prison"2. "One"3. "Torn"4. "What's This Life For"

Album information
Human Clay
Released: September 28, 1999
Label: Wind-Up Records
Chart Positions:#1 (Billboard 200)#29 (U.K. Albums Chart)
RIAA Certification: 11× Platinum
Singles:1. " Higher"2. "With Arms Wide Open"3. "What If"4. "Are You Ready?"

Album information
Weathered
Released: November 20, 2001
Label: Wind-Up Records
Chart Positions:#1 (Billboard 200)#44 (U.K. Albums Chart)
RIAA Certification: 6× Platinum
Singles:1. "My Sacrifice"2. "Don't Stop Dancing"3. "Weathered"4. "Bullets"5. "One Last Breath"

Album information
Greatest Hits
Released: November 22, 2004
Label: Wind-Up Records
Chart Positions:#15 (Billboard 200)
RIAA Certification: Platinum