úterý 29. dubna 2008

Blind Guardian






Hansi Kürsch- narozen 10.08.1966 v Lank-Latumu; ženatý, jeden syn- v kapele na pozici zpěváka; do roku 1998 hrál na basu- používá Sennheizer, Shure, Manley a Brauner- účast v hudebním projektu DEMONS & WIZARDS (2 vydaná alba)"Hansi je osobnost - sympatický, přátelský a komunikativní člověk. Zcela jistě se nejvíce z kapely věnuje organizačním záležitostem. Asi často uvažuje o životě a jeho smyslu – je velmi vnímavý k pozitivním či negativním událostem, ať už se týkají jeho samotného nebo jiných. Rodina jsou jeho štěstím. Velmi rád vyhledává místa, která jej něčím posilují, odkud může čerpat energii a inspiraci. Osobně mne překvapil znalostí našich historických osobností jakými byl Jan Hus nebo Karel IV."
André Olbrich- narozen 03.05.1967 v Düsseldorfu; ženatý- v kapele na pozici kytaristy (hlavní kytara)- používá ESP Custom Guitars, Engl Amps, Ibanez & Line 6 Effects"André je velmi rezervovaný, tak trochu introvert. Hudba je pro něj nejspíše vším. On je tím, kdo přichází první do studia a poslední z něho odchází. Zcela určitě perfekcionista, který neponechá nic náhodě."
Frederik Ehmke- narozen 21.06.1978 v Malschi; svobodný- v kapele na pozici bubeníka; kromě toho hraje na flétnu a dudy- používá Mapex Orion- působí také v původní kapele SCHATTENTANTZ hrající středověký rockPo odchodu Thomena Staucha v dubnu 2005 a zhruba tříměsíčním hledání byl na pozici bubeníka nakonec vybrán nepříliš známý Frederik Ehmke. Ostatní členy údajně okouzlil svou energičností, výrazovostí a vysokou dovedností při odehrání tradičních vypalovaček BLIND GUARDIAN. Právě on má být schopen přijmout na jedné straně zavedené hudební postupy slepých strážců, na druhé pak přinést a aplikovat do muziky svou vizi.
Frederik Ehmke- narozen 21.06.1978 v Malschi; svobodný- v kapele na pozici bubeníka; kromě toho hraje na flétnu a dudy- používá Mapex Orion- působí také v původní kapele SCHATTENTANTZ hrající středověký rockPo odchodu Thomena Staucha v dubnu 2005 a zhruba tříměsíčním hledání byl na pozici bubeníka nakonec vybrán nepříliš známý Frederik Ehmke. Ostatní členy údajně okouzlil svou energičností, výrazovostí a vysokou dovedností při odehrání tradičních vypalovaček BLIND GUARDIAN. Právě on má být schopen přijmout na jedné straně zavedené hudební postupy slepých strážců, na druhé pak přinést a aplikovat do muziky svou vizi.
Marcus Siepen- narozen 08.09.1968 v Krefeldu; ženatý, jeden syn- v kapele na pozici kytaristy (rytmická kytara)- používá Gibson Les Pauls, ESP Eclipse, Mesa Boogie Triple Rectifier, Rectocabs"Marcus je sympaťák každým coulem, velmi komunikativní a přátelský. Zcela jistě organizační typ. Jeho velkou zálibou je internet a vše s ním spojené. S fandami je často v úzkém kontaktu, rád navštěvuje různá fóra a chaty. Stojí si nekompromisně za svými názory, přesto je schopen vyslechnout názory druhých. Některé věci asi velmi emotivně prožívá."

BLIND GUARDIAN představují na současné metalové scéně naprosto svébytný soubor. Nejenže dokázali speed a power metal s úvodních počinů přetavit na barevnou výpravnou muziku plnou inter, sborů, magických sól a dramatické dějovosti, ale za tu dobu ani jednou nesáhli do sestavy a v kompaktním složení se probojovali opravdu do celého světa. Důkazem toho jsou početné zástupy příznivců, kteří se desku od desky pravidelně rozrůstají, a spousta aktivních fanklubů BLIND GUARDIAN, z nich jeden úspěšně funguje i na území ČR. A přitom to začalo tak nenápadně.Nejdůležitější je startA ten se v případě BLIND GUARDIAN povedl na výbornou. Okolo roku 1985 zformovaná kapela však užívala nejdříve jména LUCIFER'S HERITAGE a takto otitulkovaná stihla dvě dema. První Symphonies of Doom (1985) nahrála sestava Hansi Kürsch (zpěv, baskytara), André Olbrich (kytara), Marcus Dork (kytara), Thomas Stauch (bicí) a objevili se na něm skladby Halloween, Brian, Dead of the Night, Symphonies of Doom a Lucifer's Heritage. Druhý demosnímek se vyklubal do metalového podzemí o rok později, nesl název Batalions Of Fear a kromě dvou prvních mužů předešlé sestavy se tentokrát na nahrávce podíleli Christoff Theissen (kytara) a bubeník Hans-Peter Frey. Tenhle počin vlastně obsahuje pětici skladeb, které si o dva roky později našly cestu na regulérní debut kapely. Jedná se o Majesty, Trial by the Archon, Battalions of Fear, Gandalf's Rebirth a Run for the Night. Než se tak stalo, vyřešili pánové otázku názvu. Protože LUCIFER'S HERITAGE zavánělo black metalem a touto cestou se rozhodně vydat nehodlali, před podpisem smlouvy s nezávislým labelem NO REMORSE vznikli BLIND GUARDIAN. To už však v sestavě opět figuroval bubeník Thomen Stauch a na postu druhého kytaristy byste našli Marcuse Siepena. Společně s producentem Kalle Trappem (DESTRUCTION, DERIFTER, GRINDER) se rychle vrhli do práce na desce Battalions of Fear. Na první pokus se mladá kapela překvapivě vytáhla, protože už třeba rozjezd v podobě dvou vypalovaček Majesty a Guardian of the Blind si v ničem nezadal z tehdy zavedenými partami jako HELLOWEEN, RUNNING WILD nebo RAGE. BLIND GUARDIAN vsadili na melodie posazené do tehdy ještě obrovské rychlosti a uspěli. Jak jinak si vysvětlit, že po Battalions of Fear o spolupráci s kapelou požádal tehdejší odpadlík z HELLOWEEN Kai Hansen. BLIND GUARDIAN neváhali ani chvilku, takže pokračování vznikalo v podstatě v pěti lidech.Definování slepého strážceDvojka "Follow the Blind" se nahrávala opět s Kalle Trappem v Karo Studios v Munsteru a tentokrát se proti debutu o hodně zlepšil zvuk a také sbory začaly dostávat větší a větší rozměry. Po intru "Inquisitionů si vychutnáte dvě klasické nářezovky Banish from Sanctuary a Damned for All Time, ve kterých kvarteto nebývale mění tempa a stejného sledu částí jednotlivých slok se nedočkáte. Směrodatný je refrén a mezitím se do Hansiho zpěvu nabourávají rozličné vyhrávky a další krátkodobé motivy. BLIND GUARDIAN tentokrát zatoužili i po pomalejší výpravnější kompozici, což se promítlo do titulní Follow the Blind. po ní se však opět hraje na plný speedový a místy trashový plyn, což je korunováno instrumentálkou "Beyond the Ice" a hlavně dnes už jistým koncertním číslem Valhalla, kde své hlasivky kromě Hansiho Kursche obrousí i Kai Hansen. Tenhle kousek se vám vryje do paměti, i kdybyste nechtěli. A na závěr čtyřka odlehčí své kovářství rock'n'rollem Barbara Ann. BLIND GUARDIAN pocítili, že svou druhou fošničkou kápli fanouškům do noty, a začali chystat obsáhlejší turné. To však zhatily zdravotní potíže bubeníka Thomena a místo koncertních prken se kapela nakonec rozhodla věnovat se další studiové práci. Teď už však pracovala obohacená o nezaplatitelné zkušenosti a jejich perfekcionismus se promítl i do skutečnosti, že svou novinku chtěli zabalit do opravdu reprezentativního obalu. Ten nemohl vytvořit nikdo jiný než Andreas Marschall, čímž začala dlouholetá spolupráce, která snad v tomto případě nikdy neskončí. A protože Thomen se uzdravil a zúčastnit se opět chtěl i Kai Hansen, bylo založeno na success. Tales from the Twilight World (1990) zcela definovalo styl BLIND GUARDIAN. Tentokrát kytaristé André Olbrich a Magnus Siepen nešetřili stopami a hradby kytar doslova berou dech, když v sólech jich je vždy minimálně šest. Zvuk mírně ztratil thrasové ozvěny, ale jen díky tomu, že kapela pečlivě aranžovala. Další snůška výborných powermetalových skladeb přináší otevírák Traveller in Time, Welcome to Dying nebo Lost in the Twilight World s Hansenovým hlasovým příspěvkem. Jako bonbónek kapela zařadila živou verzi "Run for the Night" a konečně se může vydat koncertovat. Má z čeho vybírat a fanoušci získaní jejich fantasy metalem jsou u vytržení. od tohoto alba se taky Hansi zabývá pečlivě textovou stránkou a obliba Tolkienových děl se promítá i v lyrice.Stále po svém, ale lépePo úspěchu Tales... se o kapelu intenzívně zajímají větší firmy, aby se BLIND GUARDIAN nakonec upsali labelu VIRGIN, který patří pod kolos EMI. Zvýšené finanční možnosti a důvěra firmy nabádají k trvale kvalitním výkonům, což BLIND GUARDIAN v roce 1992 vede k pestré kolekci Somewhere Far Beyond. Na té opět spolupracuje Kai Hansen, ačkoliv tentokrát se vše omezuje jen na kytarovou výpomoc. Po akustické introdukci se rozproudí "Time What is Time", kde opět hrají podstatnou roli mohutné sbory, několikanásobné kytarové hromobití a charakteristické změny temp. Kursch díky koncertům vylepšil podstatně vokál a kapela ještě lépe album vygradovala. "Journey through the Darků ještě bije na poplach s klasickým power-speedovým zápalem, ale krátká Black Chamber, kdy Hansi zpívá jen za doprovodu kalvíru, a následující o symfonické vlivy obohacená Theatre of Pain dokazuje, že BLIND GUARDIAN pozvolna posunují hranice stylu a mnohdy se vydávají i za ně. Ale stejně si neodpustí klasické vypalovačky The Quest for Tanelorn, a Ashes to Ashes, aby v baladě The Bard's Song - In the Forest probudila středověké nálady. tato skladba se stala skutečnou hymnou Krefelďanů a publikum ji záhy zpívá slovo od slova. Ještě zbývá variabilní titulní Somewhere Far Beyond a předělávka od QUEEN Spread Your Wings (ovšem v ortodoxním BLIND GUARDIAN balení). Celkovému dojmu z alba přispívá nádherná práce Andrease Marschalla, který našel s kvartetem společnou řeč, co se výtvarné stránky týká. Skupina se ocitá znovu na turné, tentokrát se ovšem vše odehrává ve větším měřítku. Na podporu tvrzení, že studiovka je jedna strana mince a koncerty druhá, se v roce 1993 na trhu ocitá živák nahraný v japonském hlavním městě nazvaný jednoduše Tokyo Tales. BLIND GUARDIAN produkují daleko jednodušeji provedené písně, co se aranžmá týká, ale místo toho přidávají větší díl tvrdosti. Ovšem co dělá živák jedinečný, jsou frenetické reakce diváků, kteří zpívají všechny refrény, oslavují každé sólo a opravdu po celou dobu kapelu nakopávají dopředu. BLIND GUARDIAN se propracovali do první speedmetalové desítky, ba i pětky, a uvažují o změnách.Citlivé (zvukové) úpravy a předělávkyKdyž zde hovořím o změnách, nesmí si nikdo myslet, že kvartet otočí kormidlem o sto osmdesát stupňů. Hlavním tématem změn se stává přenesení koncertní energie na desky, jinými slovy touha po ostřejším zvuku. proto BLIND GUARDIAN oslovují Flemminga Rasmussena, producenta METALLICY z jejich thrasových časů, a ten jim kývne na souhlas. Netrpělivost vzrůstá tím spíše, že se kvartet rozloučil s Kaiem Hansenem a že tentokrát celé natáčení trvá nejdéle v historii. V roce 1995 ukojí zvědavost fanoušků EP A Past and Future Secret a potom konečně dlouhohrající album Imaginations from the Other Side. Rasmussen odvedl dobrou práci, nahrávka získala ostré hrany a tím ještě více vynikly melodické ingredience. nesmím zapomenout, že k ruce Flemmingovi byl po celou dobu Piet Sielck, dlouholetá šedá eminence v pozadí BLIND GUARDIAN. A skladby. Klidně bych vyjmenoval všech devět, ale jestliže chcete něco konkrétnějšího, pak určitě The Script for my Requiem, Morded's Song a Another Holy War. Cédečko mizelo z pultů obchodu zatím nejrychleji ze všech počinů a čtveřice dobývala další a další země. A tak, když se se o rok později objevilo nové album s hlavičkou BLIND GUARDIAN, jednalo se o překvapení. Vše nakonec prozradil pohled na názvy skladeb a podrobnější prozkoumání bookletu The Forgotten Tales. Najdete zde totiž cover verze, akustické a orchestrální úpravy vlastních skladeb a živě zaznamenaný chorál The Bard's Song. Že se nejedná o prachsprosté vytahování peněz z kapes fanoušků, potvrdil další z řady báječných Marschallových přebalů. Pokud si člověk nemůže obstarávat singly BLIND GUARDIAN, je pro něj The Forgotten Tales nezbytnost a kapela takto vytvořila uspořádanou kolekci (třeba pro Čecha) těžko dostupných písní, které například takoví HELLOWEEN dluží fanouškům už řadu let. A k tomu se začalo hovořit o nové desce, která by měla ještě více prohloubit myšlenku metalového koncepčního díla.Cesta zdaleka nekončíHlavně Hansi si s novým albem lámal hlavu pěkně dlouho. Rozhodl se totiž zhudebnit Tolkienovu knihu Silmarillion, což znamenalo uložit do drážek desky kus dějepisu. Sice se můžeme dohadovat, zda stoprocentně pravdivého nebo ne, ale každopádně šlo o hodinářskou práci. K tomu si Kursch ještě přibral hodiny zpěvu a s přihlédnutím k živým vystoupením se protentokrát vzdal baskytary. Stálou sestavu tedy ve vlastním studiu Twilight Hall doplnil basák Oliver Holzwarth a do kompozičního procesu se zapojil klavírista Michael Schuren. Produkovali samotní BLIND GUARDIAN, ale nad nahrávkou bděly ostražité oči Flemminga Rasmussena, Charlieho Bauerfeinda a Pieta Sielcka. Výsledek se projevil v podobě zatím nejpropracovanějšího a nejhůře přístupného alba BLIND GUARDIAN Nightfall in Middle-Earth. Cesta do jeho útrob trvá opravdu několik poslechů (proto bych mu teď v bodování bodík přidal), a pokud máte chuť na tuto proceduru, čeká vás bohatá odměna. Čtveřice kromě hostujících muzikantů přizvala i dva vypravěče Normana Eshleye a Douglase Fieldinga, kteří pocit s jednolitého díla umocňují. Téměř každou skladbu předchází mluvené či hrané intro a to vše udržuje napětí, ačkoliv stopáž alba přesahuje šedesát pět minut.Nejdůležitější jsou ovšem "velké" skladby, přičemž Into the Storm, Nightfall, Mirror, Mirror, Time Stands Still (at the Iron Hill) nebo When Sorrow Sang bezezbytku uspokojí i toho posluchače, který koncepční záležitosti nerad (ačkoliv v tomto případě bych se hodně, hodně divil). Nightfall in the Middle-Earth přijeli BLIND GUARDIAN podpořit i do naší vlasti a každý, kdo byl přítomen, jistě na onu sobotní noc s radostí vzpomíná. Tak, prokousali jsme se historií fantasy metalistů z Krefeldu, ale ještě bych neměl zapomenout alespoň na jejich menší, i když o to cennější příspěvky na tributních albech. Na tolikrát zmíněné poctě JUDAS PRIEST totiž zdařile pokřtili své (tehdy) nové nahrávací studio (zmíněné Twilight Hall Studio) písní Beyond the Realms of Death a stejně úspěšně si vedli i na letošním tribute albu DIO. Navíc by měl vyjít (nebo už vyšel?) dodatek k Nightfall... v podobě EP a nahlas se začíná hovořit o zbrusu nové desce, která je načasována na rok 2000. Přičtěte k tomu pohostinské účasti Hansiho Kursche na albech GAMMA RAY, EDGUY, letošních GRAVE DIGGER a zakladatelský podíl bubeníka Thomena Staucha na projektu (teď už skupině) IRON SAVIOR a máte tady v BLIND GUARDIAN skupinu, která ovlivnila chod metalových dějin v devadesátých letech zcela zásadní měrou. a teď, kdy kvartet disponuje moderním vlastním studiem, se může ve svých bombastických kompozicích hrabat alelujá, a proto se při zmínce o další řadové desce musí každému fanouškovi zrychlit tep. A protože, kteří na BLIND GUARDIAN nedají dopustit, je k dnešnímu dni několik set tisíc, asi nás čeká pěkné hromobití. Ovšem tohle nepřináší zkázu, ale velkou porci naděje a potěšení.P.S. Děkuji všem, kteří vedou internetové stránky fanklubu BLIND GUARDIAN a jinak podporují tuto kapelu (zdravím do Frýdku-Místku Dana "palubního" Střelce), bez nichž by tento článek nevznikl. Autor: Jan KozákZdroj: Spark (11/1999)Noc v opeřeNa další album si fandové museli počkat dlouhé čtyři roky. Ihned po vydání desky Nightfall In Midle-Earth se strážci vydali na turné, které trvalo od května do listopadu 1998 roku. Po návratu z turné se chystala kapela vydat další singl a to s nahrávkami, které se nevtěsnaly na album Nightfallu.... Bohužel se v průběhu nahrávání u Hansiho objevily ušní problémy, což znamenalo pro strážce asi půlroční pauzu. Natočení singlu tak bylo zrušeno. Strážci proto začali psát další skladby, avšak časem brzy zjistili, že skladby jsou až příliš podobné poslední desce. Mezitím zpěvák Hansi Kürsch spolu s Jonem Schafferem (Iced Earth) natočili vlastní projekt s názvem Demons & Wizards, který vydali v únoru 2000. Vzniklo tak dílo, které bylo kombinací hutného zvuku a temných melodií Iced Earth se silnými vokály a bombastickými sbory BLIND GUARDIAN.Zbytek kapely zatím připravoval materiál na další desku a během roku 2000 se strážci vydali do vlastního studia kde strávili společně s producentem Charlie Bauerfeindem neuvěřitelných 14 měsíců. V listopadu 2001 vydali singl And Then There Was Silence a 4. března 2002, údajně pod nátlakem labelu Virgin, definitivně album A Night At The Opera. Dá se říci, že se jedná o typický styl BLIND GUARDIAN, avšak písně jsou daleko těžší a agresivnější. Je znát velký sklon k orchestrálním aranžím, významnou úlohu sehrávají monstrózní sbory. Přestože kritika přijala album převážně kladně, objevily se i negativní ohlasy, které kapele zazlívaly příliš "vyčnívající" kytaru Andrého Olbricha, rozsáhlé studiové aranže hraničící s únosnou mírou, zvuk nahrávky, opakující se melodie, známé z předchozího alba apod.. Velkou pozornost mezi fandy vzbudil i název nové desky, který v roce 1978 použila pro svou desku kapela Queen. Rozporuplnou reakci vyvolal i obal nového alba, který byl mnoha fandy označen za "špatný vtip". Společenstvo bardů se tak rozdělilo na dva tábory - na ortodoxní příznivce Nightfallu... a nadšence z A Night At The Opera...Živě vpřed až k vlastnímu festivalu a DVDNa jaře 2002 se BLIND GUARDIAN vydávají na své další turné během kterého odehrají osmdesát koncertů na různých festivalech a v klubech doslova po celém světě (od Japonska, přes Rusko, domácí Německo až po Ameriku). K významným momentům patří např. vyprodaný Wacken Open Air, na kterém BLIND GUARDIAN vystoupili před 40 tis. fandy jako hlavní hvězda festivalu. Následující rok kapela v koncertování pokračuje s tím, že se zaměřuje na nejvýznamnější evropské metalové festivaly. Přes zdravotní komplikace Thomena v srpnu 2002 kdy musel za škopky hostující Alex Holzwart a zrušení několika málo vystoupení na "novém kontinentě" kvůli neschopnosti tamních organizátorů, je dosavadní turné nejúspěšnější v historii strážců, a tak si vysloužilo již druhý živý zářez v jejich bohaté diskografii - dvojCD s příznačným názvem Live (předtím vydán singl The Bard's Song (In The Forest)).Vyvrcholení turné (pro kapelu i fanoušky) se však teprve blíží. BLIND GUARDIAN totiž vlastními silami organizují svůj dvoudenní festival - BLIND GUARDIAN Open Air (cca 16 vystupujících kapel) v německém Coburgu kam se sjíždí hardcore jejich fanoušků z celého světa. Po oba dva dny BLIND GUARDIAN vystupují jako hlavní hvězda s bohatou světelnou a pyrotechnickou show. Vše je náležitě zaznamenáno pro debutní DVD nosič Imaginations Through The Looking Glass, který vychází 14.06.2004...První odchod po 20 letechNa kapele BLIND GUARDIAN fanoušci obdivovali nejen muziku, ale i charakter, kompaktnost a cílevědomost s jakou se čtveřice strážců prosadila v hudební branži. Bez třenic a skandálů. Snad i proto jako blesk z čistého nebe zapůsobila na fandy zpráva, že v dubnu 2005 opouští kapelu bubeník Thomen Stauch. Důvodem je údajná názorová rozdílnost mezi ním a ostatními členy v hudebním i osobním pohledu na směřování slepých strážců, které nelze překonat. Thomen se tak začíná realizovat ve svých hudebních projektech SAVAGE CIRCUS a COLDSEED, zatímco v BLIND GUARDIAN hledají nejen bubeníka, ale po rozchodu s hudebním vydavatelstvím VIRGIN i nový label. Nakonec padne volba na NUCLEAR BLAST a novým bubeníkem kapely se stává neznámý Frederik Ehmke, který je dle názoru kapely schopen přijmout zavedené hudební postupy slepých strážců, na druhé straně přinést svou vizi do bicích a muziky vůbec.V červnu vychází druhé album projektu DEMONS & WIZARDS. O dva měsíce později zahajují BLIND GUARDIAN pod taktovkou Charliho Bauerfeinda produkci nového, v pořadí jedenáctého alba.
DISKOGRAFIE


Žádné komentáře: